Je to jako zkazka ze starejch dob: Byl jednou jeden kníže Grigorij Alexandrovič Potěmkin-Tavričeskij, kterej přemaloval kde co na růžovo a pokusil se zblbnout svět. To vše s podporou nejvyšší carevny Catherine The Great. Jožka druhej jim na to ale neskočil. Přesně to děláme v BlekFílds, jenže historii si nikdo nepamatuje, tak to děláme po svým a jinak a doufáme, že na to nikdo nepříjde. Podceňovat mladý lidi se nemá.
Ti nahoře vymysleli spanilý náborový jízdy, který mají přivézt novou krev, něco jako New Age, na který ale můžou jen pravověrní a prolustrovaní vodbornejma školeníma, aby říkali vopravdovou pravdu vo báječným světě za plotem. Ta skutečná pravda se prej může říkat jen soukromě. Já vím, je to divný, ale poslouchám to furt dokola a už z toho mám vymytej mozek.
Jo, taky není důležitý, jak učíme, jen nesmíme naštvat studenty/studentky, aby si nevotevřeli před vrchností hubu, protože panstvo jim naslouchá. Tlustej Jake říkal, že jim to vzdělání nemáme kazit. Chtít po nich můžem jen to, co je napsaný, protože když bychom chtěli něco navíc, mohli by utrpět újmu. Některý maj v seznamu svítící puntík, to jsou vybraný typy, co poslal psycholog jako experiment Nový doby.
Vždycky jsem si myslel, že vzdělání je slovo, co vobsahuje chytrost, znalosti, rodiče mne vedli k tomu, že takovejch lidí si mám vážit a nahlas je zdravit. V BlekFílds to ale nepla, protože nikdo nikoho nezdraví. Studenti nechtěj studovat, stačí jim úlevy na daně, aby při brigoškách v módních kšeftech ušetřili na daních.
A tak myslím na knížete Potěmkina a Carevnu. Koupil jsem v Bauhausu barvu. Světle modrou, zelenou neměli.