Dneska jsem šel ven nakoupit a měl jsem ji. Skoro všichni ji měli taky. Dal jsem si improvizovanou roušku z hedvábný šály po dědovi. Nejde ani tak vo to, že nechci chytnout vira, ale spíš je to projev vohleduplnosti k druhejm. Lidi byli slušní, stáli kus vod sebe, čekali před kšeftem, přes ksicht krytí, takže jsme všichni mohli vyloupit banku jak na Divokým západě.
Divnej pocit jsem měl, protože před pár lety evropská společnost řešila zahalený muslimky, jestli patřej mezi lidi nebo ne. Sice nikdo moc nepátral po nuancích (jen na okraj v jejich světě se vna různejch místech nosí: burka, hidžáb, nikáb, čádor, hašmak, amira, šajla, burkiny a kdo ví co ještě) a důvodech, jen mi připadá, že jedna komunita chtěla naštvat tu druhou. A najednou zahaleni jsme všichni, křesťan, muslim, hindu, budhista, nevěřící, akademik, vědec a je úplně jedno proč. Zajímalo by mne, jestli v místech, kde to zakázali člověci nenosej šátky a roušky, protože jde vo jeden princip. Nebo kážem vodu a pijem víno?
To jej jak kdesi v TV mluvila jedna dáma (middle age) vo tom, jak si musíme naslouchat druhejm a jak je důležitý vást dialog se starejma a v reálu naslouchá jen tomu, co a kdo se jí hodí.
P.S.
Mně vosobně je jedno, kdo má co na sobě, pokud to vypadá vkusně a nesmrdí to. Nesnáším daleko víc módu starejch tepláků (pokud zrovna neběháte v parku) a obtisknutejch legín, (protože to si může dovolit jen pár pozadí). A taky Tlusťoch Jake by si měl zlepšit a vyčistit šatník, ale já mu to říkat nebudu. Jo a na fotce ta žena má nikáb.