Jak asi víte z mailů, FB a dalších tamtamů, byl jsem dne 9.6. děkanem, vedoucí personálního oddělení, proděkankou pro vzdělávací činnost za přítomnosti dalších osob obviněn z nevhodného chování se sexuálním podtextem, bylo mi doporučeno přistoupit na výpověď dohodou (což jsem z vyššího principu odmítl) a byl mi zakázán styk se studenty/studentkami v rámci výuky a vedení závěrečných prací. Opisuji vám slovo od slova vznesená obvinění. Samozřejmě některá jsou pravdou, některá polopravdou a některá jsou zcela nepravdivá. Většina z nich je vytržena z kontextu.
Jak moc jsem se na některých z vás provinil, posuďte sami. Jste dospělí myslící lidé, takže věřím, že si dokážete udělat vlastní názor, za kterým si budete stát.
Taky věřím, že se dokážu bránit a že se ubráním, ale to není podstatné. Pachuť v ústech zůstane. Chtěl bych ale poděkovat všem, kteří jste mi vyjádřili podporu a od kterých jsem dostal moc pěkná slova. To mi připadá to nejdůležitější, protože děláte něco co cítíte uvnitř. Navíc mi to udělalo radost, protože mám dobrý pocit, že jsem (alespoň někoho) něco naučil a něco vám předal, že má cesta nebyla a není zbytečná.
Z celé této nešťastné kauzy si vezměte jedino poučení: Máte-li pocit nespravedlnosti, bojujte, protože jinak vám to ohne páteř. Bojujte a nebojte se důsledků.