Vážení studenti, kolegové, dámy a pánové,
dnes jsem dostal výpověď „z pracovního poměru dana zaměstnavatelem dle ustanovení §52 písm. f) a g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění pro nesplňování požadavků zaměstnanvatele zaměstnancem pro řádný výkon práce a pro opakované závažné porušení povinností z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“.
Nerozumíte té hatmatilce? Nevadí. Prostě od 1.9. budu na dlažbě. Děkuji všem co si na mně stěžovali a donášeli, kolegům i studentkám. Jak je poznáte? Nehodlám je zdravit, i když slušnost mi velí jinak.
Je mi to líto? Ano, učím tu 22 let, prošlo mi tisíce studentů pod rukama. Je mi líto, že to skončilo. Vymyslel jsem workshopy, vedl jsem práce, které byly užitečné a měli jsme z nich společnou radost. Vše končí, workshopy, výstavy, piva se studenty, sezení v kavárnách, diskuze na louce arboreta, hledání odpovědí na vaše otázky, přednášky, které vás měly zaujmout, závěrečné práce, to vše dnešním dnem skončilo a nikdo to neobnoví. Proč? Protože jste vnesli do BlekFílds strach.
Přečtěte si znovu ta obvinění a posuďte sami, jak to bylo. Koho a kdy jsem osahával motivován sexuálním chtíčem? Komu jsem řekl „něco za něco“? Kdo se mnou spal na jednom pokoji ve Křtinách (na druhé posteli)?
Třeba mne to posune dál. Jen po důvěře zůstala pachuť v hubě.
Takže díky vám všem za podporu i její opak.
Kristýny, Lucie (množné číslo), Markéty, Martiny, Michaely…