Tak jsem se začet` do filozofickejch textů v Listech vo vzestupu a pádu civilizací.
Pavel Nováček tam má zajímavej článek vo hypotéze Duana Englina vo čtyřech vývojových fázích civilizace. Aktuální jsou asi dvě poslední.
Zatím co evropskounijní průmyslová společnost si pomalu a jistě začíná zvykat na počátek poslední etapy 4, myslím, že BlekFílds jsou zase o něco vpředu. Řek` bych, sme za půlkou fáze Zima. Ano, Winter is coming.
Neveříte? Přemejšlejte: Ztráta naděje v nápravu systému, nesrozumitelnost instituce, která se zacyklila ve vlastních rozhodnutích. Chaos vztahů, strach, politický hrátky místo schopnosti jít vpřed. Důležitý je pro vůdce vyrabovat systém ve svůj prospěch nebo prospěch svý entity. „Po nás potopa.“ My proti Vám, Voni proti Nám. Společnej Cíl se ztratil v obecných proklamacích a stupidních heslech Ochránců Dobra. Men in Black.
Jak zdůrazňuje Englin, cesta ven je, existuje, ale to bychom museli chtít. Přemejšlet jinak, chovat se jinak, vzdělávat jinak. Sundat ty zbytečný klapky z vočí (víte vůbec, proč je maj tažný koně?) a přidat do našich životů i tu „zbytečnou“ filozofii. Mysl. Vodvahu.
Jestli je to moc katastrofický, moc filozofický a přemejšlivý, klidně to vypusťte z lebky a nahraďte pivem. Jenom se pak nedivte, že krize Systému zapadá i do vašeho života, že „…`ste si nevšimli…“
Pavel Nováček: Vzestup a pád civilizací, Listy 2006
Období III: Počáteční úpadek
„Podzim“ růstu průmyslových civilizací. Požadavky zájmových skupin se stávají silnějšími a smysl pro sdílený sociální cíl zeslabuje. Je to období cynismu a skepticismu. Víra ve smysl neustálého materiálního růstu je nahlodána. Celá kultura ztrácí „tah“ i smysl pro směr. Sen materiální hojnosti a pohody rychle přerůstá v noční můru neočekávaných problémů a obrovské byrokratické regulace. Mocnému motoru ekonomického a technologického růstu dochází pára.
Vůdci jsou pohlceni každodenními problémy institucionální krize natolik, že mají málo času reagovat na zásadnější problémy. Vizionářská schopnost kultury se vyčerpává a vůdci nejsou schopni rozpoznat alternativní směry sociálních aktivit, což je odcizuje od účasti občanů na řízení společnosti.
Neočekávané problémy se objevují všude. Víra v životaschopnost institucí rychle klesá. Někteří lidé vytvářejí úzké zájmové skupiny ve snaze zajistit si vlastní blahobyt, i když může být na úkor celkového sociálního prospěchu. Vůdci jsou spíše tolerováni než aktivně podporováni. Lidé se cítí bezmocní provést zásadní změny. Náklady na fungování masivní byrokracie, která ovládá každé odvětví společnosti, rychle rostou. Výkonnost celého sociálního aparátu klesá.
Období IV: Rozpad
„Zimní období“ vývoje průmyslových civilizací. Je to éra zoufalství a ztráty naděje, že se věci mohou vrátit do dřívějšího stavu. Všechny problémy třetího období jsou přítomny, ale jsou vyhrocenější. Sociální a byrokratická složitost dosáhla drtivých rozměrů. Společnost a její instituce už nejsou srozumitelné
a dostávají se stále více mimo kontrolu. Sociální konsensus a sdílený smysl pro sociální cíl úplně vymizely. Politické a sociální vztahy jsou v chaosu. S kolapsem konsensu se objevují různorodé sociální cíle, které jsou v konfliktu a soutěží o dominantní postavení. Nastává rychlá obměna vůdců, ideologií a politických řešení, ale nic nefunguje dlouho. Vůdci vládnou bez podpory. Situace se stává netolerovatelnou a neudržitelnou. Zásadní změna je nevyhnutelná.
Duane Elgin: Voluntary Simplicity. Toward a Way of Life that is Outwardly Simple, Inwardly Rich. Second Revised Edition. HarperCollins Publishers Inc. (http://www.harpercollinsebooks.com), New York 2010
P.S. Knížku naleznete na „Z-library“.