Je lehký a lákavý dělat machra. Plánování, TajmMenežment (kdysi mi to rval do hlavy doc. Máchal), a podobný kraviny, jenže reálnéj svět jede podle starého osvědčeného modelu Střední a Jižní Ameriky: MAÑANA. Takže přemýšlím jen do zejtra. Neb vždycky se něco posere.
Došlo na slova všech těch zastánců zdravého stylu a moje tělo vypovědělo službu. No zase jsem se projel rychlou přes celý Brnisko, na křižovatkách se sirénou a ani jsem si to nestačil vychutnat. Konečně na mne došlo. Skončil jsem se dvanácti pilulemi k snídani, čtyřma k obědě a dvěma místo večeře, omezením kafe (což je pro mne, a kdo mne zná, tak ví, tedy vopravdu blbý) a pitím vody, čemuž se sofistikovaně říká „doplňování tekutin“.
Ale jsem zpět a začnu zase psát. Rozšířím pole zájmu, protože BlekFílds jsou daleko a jsou vlastně nezajímavý, protože zatuhly v polovině minulého století. A taky jsem tam přestal chodit, protože jaksi tam nemám moc co dělat. Ale pod kopcem je jedna moc fajn kavárna, ale vo ní příště.
Takže se těšte nebo netěšte, čtěte nebo mne ignorujte, je to na vás a na vašem zdravým úsudku. Mám čas na přemejšlení a na čtení, takže novejch věcí bude snad víc než dost.