Malleus maleficarum

Nekrácený příspěvek pro Akademický senát univerzity,

který stejně nikoho nezajímal aneb Kapitánka lodi zdrhla první

předneseno 21.9.2020 v 14:40

Vážený pane předsedo, vážený senáte,

děkuji za možnost vystoupit na tomto zasedání. Jak asi víte, byl jsem obviněn a dostal výpověď. Nejde o to, co a jak a jestli jsem udělal. Nevím pořádně z čeho a kým jsem obviněn. Žádná jména, mnohdy nepřesné popisy, chybějící data.

Nechci rozebírat, že jako akademický pracovník jsem byl obviněn na akademické půdě akademickým orgánem z něčeho, co bylo více či méně zkresleno, že v některých případech je to „jedna paní povídala“, že jsou to tvrzení anonymních osob a navíc mnohdy z druhé ruky, že moje slova byla účelově vytržena z kontextu textu i situace. Nejde ani o to, jak byly (podle svědectví některých studentek) tato „fakta“ zjišťována. Jezuitské „Účel světí prostředky“ se opakuje stále dokola. Jde mi o způsob jednání zástupců univerzity se mnou, akademickým pracovníkem.

Připomínám, že důsledek celé kauzy je má pro mne zcela zásadní dopad, protože jde o bytí a nebytí, jde o ztrátu zaměstnání po bezmála čtvrtstoletí působení na této univerzitě. Nechám stranou i pracovně právní vztahy a Zákoník práce. Budu se zabývat jen způsobem jednání či nejednání akademických orgánů a vrcholných představitelů univerzity.

fabulis ad facta:

Dne 5.6.2020 jsem byl pozván na jednání u pana děkana LDF. Po dotazu na důvod a obsah jednání jsem dostal odpověď „tématem schůzky bude zajištění výuky“. Vlastní jednání se týkalo (dle záhlaví zápisu z jednání) zcela něčeho odlišného: „zvažovaného rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem pro zjištěné případy obtěžování studentů a zaměstnanců na pracovišti“.
Při jednání dne 9.6. jsem byl obviněn z řady prohřešků a bylo mi vnucováno rozvázání pracovního poměru dohodou. To vše jen pro informaci.

Pominu fakt, že obvinění jsou směsí pravd, polopravd a nepravd. Co považuji za zásadní je skutečnost, že jednání bylo přehlídkou nekorektních a zakázaných technik:

Za prvé způsob jednání: šlo o to mne překvapit nepřipraveného člověka smyšleným účelem jednání, než za kterým byl pozván. Cílená lež, která prošla…
Za druhé: fakt, že mi nebyla umožněna jakákoliv obrana a to přestože jsem opakovaně zdůrazňoval, že některá nařčení jsou křivým obviněním a nejsou pravdivá. Lidská práva v pytli…
Za třetí – způsob nátlaku při jednání za hranicí korektního jednání: opakované zdůrazňování, že mám „pro vlastní dobro“ přistoupit na dohodu. Taková malá Ruská ruleta…
Za čtvrté – o výsledku bylo rozhodnuto předem, dohoda byla připravena k podpisu, stejně jako byl připraven dopis pro odborovou organizaci AZ09, jejímž jsem byl předsedou. Je dobré být připraven…

Dohodu jsem odmítl. Z jednání byl udělán zápis, který mi nebyl dán k ratifikaci, ale pouze na vědomí.
O vyjádření ke kauze byly děkanem téhož dne vyzvány tyto orgány: odbory AZ09, Etická komise, dne následujícího (10.6.) Koordinační odborová rada univerzity.
Já jsem se dne 14.6. dopisem obrátil na předsedu AS LDF, předsedu AS univerzity, předsedu Etické komise a paní rektorku s tím, že jsem byl komisí křivě obviněn.
Odbory AZ09 (formou členské schůze, kde jsem se zdržel hlasování) daly záporné stanovisko k výpovědi dne 17.9. s konstatováním, že „uvedené body obvinění jsou zavádějící… Členové výboru je považují za absurdní, spekulativní, pravděpodobně vykonstruované a křivé. Dále konstatovali, že obviněnému nebylo poskytnuto právo na přiměřenou obranu.“
Od předsedy Etické komise Mgr. eM. jsem dostal žádost k písemnému vyjádření k podnětům zaslaným děkanem LDF. Při osobním setkání přislíbil, že budu pozván na jednání komise, resp. že budou vyslechnuty obě strany. Dne 18.6. jsem mu zaslal své vyjádření k jednotlivým bodům obvinění.
Dne 23. 6. jsem obdržel výpověď.
Stanovisko KOR bylo sepsáno 22.6., uvádí se v něm, že vzhled k vážnosti vznesených obvinění tyto „patří do kompetence orgánů v trestním řízení a že KOR ctí čl. 40 odst. 2. Listiny základních práv a svobod“ o presumpci neviny. Bylo doručeno osobně předsedou doc. Ká děkanovi dne 24.6.
Senát LDF dne 25.6. jednal o mé kauze v bodě 6. V zápisu je uvedeno, že „děkan LDF seznámil zevrubně AS s důvody pro udělení výpovědi zaměstnanci a komentoval obsah dopisu, který zaslal do AS. Proděkanka, dr. Paschová, doplnila další informace.“
Můj dopis, jak vyplývá ze zápisu, senát vůbec neprojednával. K jednání jsem nebyl pozván ani jsem o něm nebyl předem informován, což sice není povinnost senátu, ale bylo by to slušné.
Dne 26.6. jsem požádal zaměstnavatele, aby vzal výpověď zpět.
Předseda Etické komise mi 26.6. odpověděl neurčitě s poznámkou, že „Etická komise je vnitřním orgánem MENDELU, konkrétně poradním orgánem rektora“.
Na schůzi KOR 30.6. jsem seznámil členy se svými stanovisky k daným obviněním, konstatoval jsem, že odpověď předsedy KOR je korektní a rezignoval na post místopředsedy.
V průběhu června studenti poslali vedení fakulty dopisy (či petici, nevím přesně, nepátral jsem po tom) vyjadřující mi podporu (sám jsem dostal podobných vyjádření 36, což je cca 30 % studentů, které jsem v letním semestru učil). Toto bylo děkanem odmítnuto jako „zmanipulované“. K převažujícím pozitivním ohlasům v evaluacích předmětů nebyl přihlédnuto vůbec. Studenty způsob jednání děkana a paní proděkanky zaskočilo.
Dne 3.7. jsem od děkana XXX dostal negativní stanovisko. Je absurdní, že odvolání řeší stejný orgán (osoba) který učinil rozhodnutí.
8.7. uplynula lhůta 20–ti pracovních dnů, ve které se dle Jednacího řádu měla sejít Etická komise. Není mi známo, zda se sešla a kauzu projednala.
Paní rektorka na moje oznámení o podezření z trestného činu křivého obvinění nereagovala vůbec.
Vzhledem k tomu, že do 16.07 jsem od nikoho nedostal žádné vyjádření, rozeslal jsem otevřený dopis všem zaměstnancům. Na něj reagoval předseda AS univerzity a s panem prof. eS jsem se sešel dne 28.7.

Z časové posloupnosti vyplývá, že vedení fakulty nečekalo s výpovědí na vyjádření dotázaných orgánů… Troufám si tvrdit, že ji stanoviska jiných vůbec nezajímalo.

Jako zcela bezprecedentní a varující pro celou akademickou obec považuji ještě jedno rozhodnutí děkana LDF:

S okamžitou platností jsem byl zbaven možnosti uzavřít vyučované předměty, byl mi zakázán jakýkoliv styk se studenty.
Předměty „pro prevenci proti případné neobjektivnosti“ nemohl uzavřít ani kolega doc. eS, který se na výuce spolupodílel. Výsledky udělovali lidé kteří vůbec nevěděli co se učí a požadavky na ukončení předmětů byly velmi „zjednodušeny“. Navíc toto hodnocení z mého pohledu nebylo zcela objektivní vzhledem k práci a samotným výsledkům studentů.
Vzhledem k tomu, že jsme byli (já nebo kolega doc. eS) garanty předmětů nechápu, jak o tom může rozhodnout o tom orgán „výkonné moci“ – děkan LDF. Neměla by to řešit Garant oboru či Pedagogická komise oboru? Těm to nebylo vůbec předloženo na vědomí, natož k projednání či vyjádření (byl jsem členem pedagogických komisí obou oborů).

Co jsem čekal? Co bych si představoval?

V normálním světě, normální společnosti bych čekal, že někdo zodpovědný, Akademický senát, paní rektorka, Etická komise udělá jediné možné: Jmenuje komisi, chcete-li porotu, a nechá ji vyslechnout obě strany. Jedna předloží podložená obvinění, druhá se může bránit. Důkazy viny či neviny. Svědci. Vysvětlení. Potom lze rozhodnout, lze útočit i bránit se. Co se stalo v BlekFílds? Senát LDF vyslechl děkana a paní proděkanku, která vedla „zjišťování“ a rozhodl o mé vině. Senát univerzity mne zde vyslechl a …??? Etická komise mlčí. Pani rektorka mlčí.

To jestli vznesená obvinění jsou nebo nejsou pravdivá věřím, že objektivně vyšetří patřičné nezávislé orgány. Stejně tak posouzení legitimity výpovědi bezesporu spravedlivě rozhodne soud. A co když univerzita prohraje, co když se ukáže, že nemá pravdu? Zapadne to do prachu dějin jako vše ostatní? Nebo ponesou podíl viny jednotliví aktéři? To už by byla ale uplně jiná pohádka.

Závěrem opakovaně zdůrazňuji to nejzásadnější: nebyla mi poskytnuta jakákoliv možnost vyjádření k daným obviněním, nebylo mi umožněno se jakkoliv bránit. Nebyla respektována presumpce neviny. Na vyjádření AS LDF, KOR univerzity, Etické komise nebylo vůbec počkáno. Názor studentů nikoho nezajímal. O mé vině bylo rozhodnuto předem.

suma sumárum

Zde v BlekFílds byl nastolen systém, který není post–totalitní či neo–totalitní, je neo–absolutistický, objektivní výklad práva se vytrácí. Existují pseudo–komise a pseudo–orgány a pseudo–řády, které (pokud vůbec konají) konají především ve prospěch moci a zákonná práva jedince nemají žádnou váhu. Dochází k lživým úskokům, manipulaci s fakty a zkreslené interpretaci vždy jen ve prospěch Systému. Na LDF za vedení současného děkana prof. Jé to není ojedinělý případ.

Je cíleně podporováno donášení a to nejen od studentů, ale i kolegů z Akademické obce. Není to nic nového, na kdysi povinné vojně nás k udávání vyzývali slovy „nebuďte falešní kamarádi, přijďte a sdělte nám…“.

Jcou cílene sbírány a archivovány informace o jedinci do „složek“ tak, aby mohly být využity proti němu dávno po té co problém nastal. Rovněž nic nového, to činili jedinci školení STB v personálních útvarech u každého zaměstnavatele. Složky vedené na mne byly v dobách minulých a vidím, že jsou vedeny i dnes.

Je zde (místo pokory, respektu, úcty) kastovnictví lepších a horších bez ohledu na skutečné výsledky práce. Je zde strach. Hodnocení jedince, výsledků jeho práce je účelově zkreslováno a je využíváno jen to, co se hodí. To se týká proti–názorů jiných (vč. studentů), evaluací v předmětech, měření výsledků a nastavení tohoto velmi flexibilního metru. Cíleně jsou používány eticky obecně zakázané manipulativní techniky jednání.

To, že se to děje na akademické půdě v novém kabátě, v taláru, který je symbolem vážnosti, serióznosti ale i svobody, je více než smutné.

Výpověď se stala trestem absolutistického tribunálu, který se nezabýval objektivními fakty. Má slova nejsou rétorickým cvičením, má slova mohu doložit bod po bodu. Jak jsem mnohokrát veřejně zdůraznil: budu se bránit všemi dostupnými prostředky, bohužel v mé situaci dnes již mimo rámec univerzity.

S úctou děkuji panu předsedovi tohoto senátu, že mi, naslouchal.
Děkuji Vám, senátorům, že jste mi dovolili vystoupit.
Věřím, že má slova povedou přinejmenším k zamyšlení nad hodnotami, které reprezentujete.
Věřím, že má slova povedou ke změně. Kterým směrem, zda k utužení systému nebo naopak k respektu akademických a lidských hodnot, je jen a jen na vás.

S úctou a s pozdravem „Malleus maleficarum“