Dnes jsem to v sobě uzavřel. Nevsoupíš dvakrát do stejný řeky. Nejde to. Stvořil jsem jinej svět a vo tamten nestojím. Bohyně, Polobohové, Houbař, kolegové, všechno vodešlo do zapomnění, do nebytí a přestalo mne to zajímat. Nechci bejt Hérostratem, kterej zapálil Artemidin chrám v Efezu, nechci bejt figurkou, která svým vodporem k systému baví vostatní.
BlekFílds are Dead. Fakt jsem rád, že mne Houbař posunul dál. Je to sqělej pocit rozjíždět něco novýho, něco svýho. V důstojným moderním prostředí s nezakomplexovanejma lidma, s výborným kafem. Ten fighting spirit mi chyběl.
Jo ten náhrobek jsem sem vyfotil schválně. Byl to pomník s hvězdou a poděkováním Rudý armádě, teď tam je Mendel. Je hezký, jak se cedule mění a pískovcovej šutr volezlej mechem a ptačí trus zůstávájí. Připomíná mi to jeden vobraz, co dal jistej Palivec na půdu.
Je to pro mne super symbol BlekFílds.
Jak říkám, BlekFílds are Dead.