Kámo, drž se!!!

BlekFílds zase plní stránky novin. Nostalgicky vzpomínám a přemejšlím. Obecně je známo, že nemám rád Bohyni a fandím Novýmu Bohovi, takže nechtějte nezávislej text.

Kauza Publikace je zajímavá.

Časování:

Proč po volbě novýho Boha? Že by se někomu nehodil. Kecy o Twitru a sítích je blbost, někdo to tam musel dát, někdo musel začít. Normální je upozornit autora, že má v článku blbosti, ne?

Po jednání komise a výzvě k nápravě byl 24 hodin klid. Bohyně na webu napsala jasný stanovisko (Tiskové prohlášení k výsledkům etické komise 25. 1. 2022 publikováno zde.) o rezignaci ani slovo.

Druhej den Pán Hradu jmenuje Bohy všech možnejch univerzit včetně BlekFílds, akorát Novej Bůh chybí ,protože má Covid a tudíž se neprokáže správným glejtem. Bohyně najednou chce jeho rezignaci. Otočka na obrtlíku (nechť nábytkáři vysvětlí, co to je) během 24 hodin? Oslněné v záři ramp a reflektorů?

Kauza Publikace lidsky:

Moc nechápu nuance pojmu „korespondenční autor”, ale prostě články píše tým. Mladej nezralej Vědec si chce usnadnit cestu a padělá obrázek. Možná z pohodlnosti, možná se chce zavděčit Bossovi, možná se ho bojí, nevím. Kdo neopisoval ve škole, nechť hodí kamenem. Protože tomu moc nerozumí, tak ho padělá blbě. Jednou to projde, po druhý to projde, znáte to. Ufff prošlo to… Spravilo by to pár facek.

Mimochodem není to ve světě nějak vyjmečnej případ a vzhledem k dopadům na závěr výzkumů není zas tak drtivej.

Komise:

Každá kauza potřebuje komisi. Záleží koho kdo jmenuje. Většina komisí je složená na středověkým principu inkvizice, protože jednají o člověku bez možnosti obhajoby. Jo, kdyby půlku komise jmenovala jedna strana, druhou půlku protistrana, bylo by aspoň zdání objektivity. S tím souvisí následující bod:

Cuo bono:

To už jsem tady psal. Komu se to hodí? Komu se to nehodí? Pro slušný obyčejný lidi je Novej Bůh naděje k obratu. Komu se to nehodí? Na to přijdete sami.

“Voldemort” bylo to jméno, co se nesmí vyslovit?

Systém:

Průser je v systému, v honbě za publikacemi. Samozřejmě 700 – 800 článků za X let (i za život) je moloch, kterej musíte stvořit, nastartovat a provozovat. Samozřejmě Bohyně a BlekFílds to vítaj’ stejně jako jinde ve světě, protože to jsou body, body jsou prestiž a peníze.

Kdysi za Poloboha z Hor jsem to mezi Zelenejma Kloboukama kritizoval, jeden Profesor měl jeden a kousek článku denně (víkendy a dovolenou jsem mu nechal volný, protože musel bejt pěkně vyšťavenej). Přijít, napsat (nebo jen přečíst) jeden článek, dát si kafe či cigáro a rozdělat další? Šit.

Etika

1. Presumce nevinny, možnost napravit chyby – to je předpoklad civilizovanýho chování. Já vím, doba na to kašle.

2. Vedle toho změny názorů – jednou je to tak (25.1.) podruhý (26.1.) jinak.

3. Když se to hodí, držíme hubu, když se to nehodí, oddělat. (Vrátí se BlekFílds ke všem podezřelejm kauzám a provede nápravu vč. ekonomickejch dopadů?)

Jak z toho ven?

Každá pohádka má nějakej konec. Za sebe jsem zvědavej, co se stane v BlekFílds, až se přijde na to, kdo háže klacky. Až to nebude šuškanda, ale skutečnost…