Vyberte stránku

Prej si studenty pozval Tlustej Jake a vedl s nimi řeč. Co jim mohl říct? Že to bude lepší a kvalitnější a že se nic neděje… Ono Zelení mužíci jsou trénovaný v lákání a vábení zvěře, páč to studujou pět let. 

Co na to studenti? Někteří budou zklamaní, nebo možná nebudou, kdo ví. Ale protože vím, kolik společnýho úsilí stálo a stojí navrhovat něco pořádnýho, realizovat to a vystavovat, tak bych řekl, že jo.

Některejm to bude fuk. Hlavně projít, dodělat, diplom, opojení a vypadnout, pak se uvidí. Chápu, nebyl jsem v tomhle věku jinej. Párkrát jsem dostal po držce, párkrát se musel postavit znovu do ringu a srovnalo mne to. Dneska vím, že bylo to blbě a že to bylo zbytečný.

Někteří vezmou kramle a půjdou jinam. To je v cajku, protože důležitý je hledat a hledat a najít kdekoliv ve světě kvalitní lidi, co vám něco předaj, který vás budou inspirovat a provokovat a posouvat a nenechaj vás bejt v zahálce. Takový jsem v životě potkal já a dodnes slyším větu starýho Jé-eM: “Heleďte, pane kolego, je to dobrý, ale co kdybyste to zkusil udělat trochu fajnovější?” A já zkoušel a zkoušel a nadával. Když bylo hotovo a vyroben, přišel Jé–eM a říká “Hmmm, pěkný, no vidíte…”

Někteří přežijou, sklopí uši a půjdou vedle toho kousek svojí cestou. Pokud náhodou posloucháte mý podcasty na Spotyfaj, tak ve třetím dílu mluvím o mentoringu. Přesně tito (stejně jako všichni ostatní, kteří k tomu dozrají) si musej vytvořit prostor pro další cestu.

Ještě pořád chcete studovat design? A v BlekFílds? OuKej, je to na vás. Nebo můžete bojovat, ale bacha, Zelení jsou klan se zbraněmi a jsou připraveni. Nebo můžete jít pryč. Zklamaní, naštvaní, ale to přejde. Protože skuteční Tvůrci si najdou cestu. Skutečná Tvůrci rostou na komplikacích.

A pozor: Studenti nikoho nezajímaj, pokud nejsou volby a je potřeba hlasy. Nikoho z BlekFílds nezajímaj… Bohové maj svý starosti. Bohové potřebují akreditace, lejstra, publikace. Jednou jedna prófka řekla: “Učit může každej, kdo umí číst a psát.” A Zelený kamizolky pokývaly moudře hlavou…

P.S. Co bych dělal já v dvaceti a něco, kdybych věděl, kdyby to šlo, kdyby mne někdo nasměroval? Šel bych studovat do Milána nebo jinam na co nejlepší školu k těm nejlepším. I kdybych si měl půjčit love a po nocích mejt nádobí. Protože když to chcete udělat, tak to uděláte a nekoukáte kolem.