Zrálo to ve mně fakt dlouho, furt jsem na něco čekal, vždycky do toho něco vlezlo… Je po soudech s LDF, prohráli jsme, protože jsem to podali pozdě… Dva různé pohledy na stejnou věc, soud rozhodl jak rozhodl. OuKej, beru to. Aspoň konečně mohu napsat celej příběh kousek po kousku tak, jak se udál a jak ho mám zdokumentovanej já. Forma „reportáže na pokračování“, každej týden jeden dílek mojí skládačky.
Nevím, koho to bude zajímat, a jestli vůbec někoho, ale já to píšu pro sebe a pro lidi kolem mne. Tak se vyrovnám sám se sebou a nespravedlnost, která ve mně je, se vyleje do kyberprostoru. Čas odvál pocity ublížení, na věc nahlížím s odstupem a možná jen pojmenuju to, co jsem tady psal v metaforách a beze jmen. Navíc blíží se podzim, dny se zkracují a bude víc času. Obrázky sem dávat nebudu, jen dnes udělám vyjímku, abych udělal předěl mezi minulým a současným.
Celej příběh bude o mně a mým působení na Mendelu, bez příkras a bez zášti. Chci popsat co se stalo, co nejvíc objektivně a pravdivě, pojmenovat figurky na šachovnici a vyjevit vlastní poučení. Celej příběh jsem pracovně nazval „Obrana Sókratova“. Pokud nevíte, o co šlo před bezmála dva a půl tisícem let a jak to sepsal Platón, najděte si to na tady.
Tu story píšu teď, vždycky v pondělí ráno se ji pokusím publikovat a klidně přidejte smysluplný komentáře. Mám náskok jeden – dva rozpracovaný díly, takže je to (zatím) v pohodě. Já se na tohle odkrytí pravdy docela těším, protože vím v čem a jak se LDF mýlila a jak Zaslepenost a Nenávist některých jedinců hrála svoji roli.