Tak nám píšou z BlekFílds. Prej jsme neprokázali neprokazatelné a jinej názor je nezajímá. Máte to v přílohách, dopis od Nejvyššího je zde, druhej máte k počtení taky. Polobůh Tlusťoch Jake si sice dál plete pojmy Spolek a Odborová organizace (stačilo by, kdyby si vyjel info z rejstříku Ministerstva, ale konec konců, já mu taky říkám jinak, než se jmenuje, tak je to fifty–fifty).
Moc se mi líbí zpráva, že v BlekFílds respektujou svobodu projevu, protože já respektuju i svobodu po projevu. Ale prej bacha na hranice. Nevím, co tím myslí, ale určitě nečetl zajímavou knížku o svobodách v demokratickým a akdemickým světě od Libora Bendy “Akademická svoboda jako filosofický problém”, vydal Slon 2020 (pro zájemce ISBN 978–80–7419–304–0).
Říká se tomu “vůle k jednání” a tu jsem projevil několikrát. Bohové v BlekFílds si to ovšem vykládaj po svým a já jim to neberu. Prej bychom měli usilovat “o kolektivní dialog a sociální smír, nikoli o jitření emocí.” Jo a mám bejt zdrženlivej.
Emoce nejitřím, protože nepíšu žádný sprostý slova a to jich mám ve slovníku víc než dost a v několika jazycích. Ostatně nedávno jsem si to rozšířil o ukrajinský “idi na chuj.” A zdrženlivej su, protože ještě jsem nevyplázl ven všechny ty podpásovky, který jsem si v posledních několika letech prožil ze všech možnejch Human Resources.
Tentokrát se rozloučím moc hezkým závěrem z dopisu:
Děkujeme za pochopení a vzetí těchto skutečností na vědomí. S pozdravem…